Archiv rubriky: Nezařazené

Dne 9. 3. jsem si do postu These are the songs napsala větu "to by mě teda zajímalo, jak tohle dopadne."

Hlásím, že už-toho-mám-tak-akorát. Se všema chybama a manévrama, který jsou mi vlastní (a který nikdy žádný dobro neudělaly, samozřejmě).
Tak už přes týden odpočívám, nabírám síly, zvykám si, čekám, až si to sedne. Řadu scén už vidim jako by v mlze, mávám jim a odjíždím tramvají do Vokovic. Což je dobře, protože energii je třeba posílat jinam. Jinou potrubní poštou. I když místo Medúzy otevřeli kavárnu, ve který obsluhuje komplet bejvalej tým. I když existuje ještě spousta knížek, který…. I když hehe, tady tohle tě bude zajímat. I když…

Freedom is a possibility only if you’re able to say no.
Takže ne.

Přišla jsem z Audio Bullys a teď peču štrůdl. Když peču štrůdl, přijdu si trochu jako z knížky Babička od Boženy Němcové. Ale je fakt, že nemám kapsář. Ani ořechy. A laskavá taky moc nejsem. Mám jenom jablka a fůru sáčků se skořicovým cukrem. A troubu Mora.

Mohly bejt, ale nejsou. Příznačně.
Tu dovolenou si ale nechám a budu dělat věci, který v pátek normálně nedělám. Vypnu si mobily a půjdu do Židovského muzea. Jo, a v sobotu v Lidovkách v Orientaci v sekci Salon budu se třema pánama mudrovat na téma pop a ležatá osmička.

Zelenou nemám ráda a oranžový punčocháče taky nosím jenom se vším černým. Ale chtělo to změnu. Ty šablony tady, to je peklíčko, řeknu vám. Tohle aspoň drží tvar. Není to rozplizlý. Neleze to k sousedům.

Nejdřív Vlakem na Kolín, pak celý Zlín už dávno spí. Kroměříž, Bystřice pod Hostýnem, Hostýnské vrchy a nakonec vracaja sa dom, od Betléma do Vsetína. Velikonoční výlet, strašně se těšim. Přišly v pravou chvíli, tyhle pohyblivý svátky.

—————— (poznámka první pod čarou)—————–
A Moveable Feast, skvělá knížka od Hemingwaye, doporučuju, daleko lepší než Stařec a moře třeba.