Vsedě vleže v chůzi v šenku

Jé, kdyby tak šly myšlenky vymazat jako maily nebo esemesky nebo dokonce celý telefonní čísla!
Normálně bych kvůli tomu sáhla i na pavouka, deset kilometrů pod hodinu a v noci bych v Šárce uběhla, snědla bych kus špeku nebo i celej a osm a víc hodin bych v rohu vydržela bez sluchátek. A bez čikulády taky.

Achjo. Achjo.

A tuhle znáte?

Jan miluje Lenku
Miluje miluje nejí a bledne
za noi vzdychí a trápí se ve dne
Lenka Lenka Lenka Lenka
Lenka je láska má

Lenka miluje Jáchyma
miluje miluje trápí se velice
za jitra tuze moc v půlnoci nejvíce
Jáchym Jáchym Jáchym Jáchym
Jáchym je láska má.

Jáchym by rád Annu Lízu
co má tátu na akcízu
Anna Líza touží zase
pro sebe Roberta mít

Robert myslí na Alenku
vsedě vleže v chůzi v šenku
Alenka chce Martina
a Martin má Elvíru rád

Elvíra lištička chytrá
těší se že potká zítra
Edmonda co koně chová
aby se s ním mohla znova
líbat líbat dlouze líbat
líbat a malinko spát.

(Elvíra, to je ale lištička chytrá.)
——
A pak jsou tady ještě různé permutace, což je právě to peklo, o kterým tady dočasně mluvím v záhlaví.