It´s cool to love your family/ Jsme tady proto

abys tančila
jsme tady proto aby smála ses víc
jsme tady proto abys v rytmu pivem pohupovala
jsme tady proto aby cejtila ses líp

A to jsem se teda cejtila, to zase jo. Hrozně moc jsem už potřebovala někam vypadnout, poslouchat, pohybovat se, vyčistit si hlavu. Sopoty v Popotu optimální. No dyk sem se taky těšila! Hrozně mě baví dívat se a poslouchat těch šest kluků, ač je všechny ani zdaleka tolik neznám. Přesto cítím souznění, kompakt, blízkost, zábavu. Sedět u stolečku anebo postávat, srkat 2:2 a jen tak se dívat kolem a nasávat energii. Mám je ráda.

Když hráli Jsme tady proto, před očima se mi rozeběhlo pásmo. Musela jsem se smát. Jak jsme v létě poprvé hráli dámu v Sedmým nebi a pak šli pěšky na Smíchov do kina, Jak jsme zpívali v červnu sbory na křtu DVD Na Prádle a udělali si z toho diskotéku, Jak Ondra na nějkým večírku u nich asi do tří do rána všem porád dokola k zemdlení pouštěl z kompu základy týhle písničky a říkal, že to bude super (a taky měl pravdu), Jak nám přišel číšník ve Čtrnáctce říct, že jsme někomu dali gól.

A potom. V Popo je to vždycky tak, že se hraje z kompu a tančí. Nevím, kdy jsem naposledy tancovala se skleničkou v ruce na Stereoemsís, asi když jsme tam křtili A daga daga, a to už je vlastně skoro přesně rok, anebo nikdy. Byla to paráda, prožitá chvíle, intenzivní zážitek a to je potřeba.

I doma bylo trochu líp. No, trochu líp. Vždycky líp, vždycky líp, vždycky líp -aáá.

V týhle nádherný písničce od Feist jsou tak nádherný smyčce, kdyby se někdo ptal.
Škoda, že mi ipod zastavuje, kde nemá.
Do správky s ním.

In a dressmaker shop in Greece
The pins stick like tongues on pause
Or butts in an ashtray
Lunchtime packages
Waxed and wrapped in hell
Down a dusty road
Inside an apron ford

It’s cool it’s cool to love your family
It’s cool it’s cool to love your family
It’s cool it’s cool to love your family
I know because I love them more and more

You know what grandpa brought power to the place
Now he winks at me from thirty thousand feet
Now my uncle’s got his face
And he takes the power to a different place
Hey hey he’s ok

It’s cool it’s cool to love your family
It’s cool it’s cool to love your family
It’s cool it’s cool to love your family
I know because I love them more and more

In the Copenhague a city morgue
The dead sleep in metal slips
Called and last
And someone loved them once
And someone loves them still
And someone misses them
And someone always will

You know that it’s cool it’s cool to love your family
It’s cool it’s cool to love your family
It’s cool it’s cool to love your family
I know because I love them more and more

Dnes jsem poprvé – když nepočítám zběsilou projížďku bez helmy a s chlebem v ruce po Hanspaulce na Jakubově motorce – jela po Praze na mopedu. Vzal mě Viktor z focení na Bulovce. Dal mi cyklohelmu a na záda baťoh, aby mě nezábla. Rukavice jsem náhiodovu měla svoje a ještě bych si bejvala vzala nějaký chrániče na kolena a na nos, protože v sukni a bez kukly jste trochu hendikepovaný. Ale jak jsem se nejdřív bála, tak v Holešovicích už to bylo super. Viktor kličkoval a nakonec jsme ani moc dlouho nikde nečekeli.
"Blbý akorát je, že se nadejcháš toho sajrajtu," říká mi na světlech.
"Jo", "to je blbý," kývám hlavou v cyklohelmě.