Do Zálesí jsme s Madlou, Terezou a Káčou přijely v půl dvanácté.
Po výborné mexické polévce, kterou nám uvařili Marek s Ester, jsme vyrazili na Rúždí.
Cestou si Marek jako jediný a nový muž zahrál baseball. Holky mu nahazovaly.
"Já chci, abyste se podívali na tenhle vír," volala Madla.
Už jste viděli ty rampouchy?" kontrovala Ester.
Oboje mělo něco do sebe.
Káča vyhrála závod v dálkovém klouzání a na chalupě se rozhodla,
že nám zahraje píseň Nad státem koní. Káča je totiž folkařka.
Večer, když přijeli Luba s Markétou, kterejm se v Německu rozbila spojka,
takže "Nový rok v Maroku bude až příští rok". jsme hráli hru Česko.
Odkud pochází hrdlička?
Jak daleko doskočí skokan?
Nejbližší hvězda?
Město na soutoku Orlice a Labe?
Bylo to zábavný, jako vždy, a hlavně poučný.
Nejdřív se nám moc nechtělo, ale pak jsme rýmovali.
Celkem jsme se nasmáli, ale rým
V Malostranské besedě
šukal Jelcin Lebedě
vede už asi pět let.
I když sekce s něčím v taxíku byla taky dobrá, rozhodně, ehm, poetičtější.
Ráno jsme se probudili do zasněženýho rána…
… a vyrazili na výlet na Javorník.
Bylo to tam super.
Spousta sněhu, slunce a šumavský nálady.
Z rozhledny jsme viděli dokonce i Temelín.
A pak jsme se vydali po Klostermannově cestě.
Mlhy na blatech vystřídal sníh na zemi.
Zastávka u Kříže a pak cesta kamzičí stezkou mezi zasněženými stromy tak,
že by se z nich sníh dal krájet a namazat na chleba.
Na Krankoty!
Marek vyprávěl poutavě o hudbě o a svých brněnských hudebněvědných studiích.
Javorník jsme nechali za sebou, ale bramboráky a chlebíčky na nás čekaly doma.
Silvestrovský večer byl klidný, tichý, plný her.
Ester přemýšlela, jak nakreslit náměstka, a skoro se jí to povedlo.
Jedli jsme při tom nastrojený chlebíčky a Silvestra vlastně ani nestačili oslavit.
Přestože debaty model Sex ve městě nižšího levelu probíhaly až do půl čtvrtý,
probudili jsme se svěží a vyrazili na výlet na hrad Kašperk.
Dali jsme si výbornou medovinu a posunuli se na Hrádek.
Marek nás jako správný nový muž vyfotil.
Cestou jsme potkali několikero ovcí, byli jsme totiž na horách.
Už dlouho plánuju, že začnu fotit amatérský soubor s názvem "In the Middle of Nowhere".
Budu sledovat autobusový zastávky úplně mimo vesnice, třeba západní Čechy jsou jich plný.
Vždycky mě to udivuje,
ale nějakej smysl asi mají.
Jo, a bejvaj hezký, takový vyzývavý.
Slunce se klonilo na obzor a naši posádku čekala cesta domů.
Zastávka v kašperskohorské cukrárně byla nutná, hutná a dobrá.
Tenhle Silvestr v Zálesí byl asi poslední svýho druhu. Jedna tradice skončila tichým třídenním pobytem,
výlety byly skvělý, hry, jídlo taky. Vlastně to vnímám spíš jako výlet na milou Šumavu, ze kterýho
se mi ani trochu nechtělo.
A nebylo to kvůli ginu s tonikem.