Plný, přeplněný dny. Pomalu je zpracovávám, jako když čtu dobrou knížku. Hltám, ale ještě si nechávám na potom.
Od soboty jsem nešla spát dřív než ve dvě ve tři ráno.
Včera a předevčírem dva intenzivní večery se slovenskejma živokvětáckejma milejma. Ve Ztrátách spusta piva a vína a srdečnýho povídání, je z nich cítit taková měkkost, otevřenost a radost. Včera nonstop na Palmovce, kluci vypráví, jaký byl první koncert Waitse v Praze a David mi půjčuje dalekohled, abych z balkonu dnes něco viděla.
Stoka, Miriam vraví, Lucia sem a Lucia tam. Lucia má novýho kluka z Prahy, je to fotbalista, ale rozumí si spolu dobře, ona mu píše dlouhé e-maily, on ji chodil poslouchat pod podium. Stoka, svatba, koncert, divadlo, Stoka, Živé kvety všude kolem a mě to baví, směju se, jako kdybych snad něco z toho zažila.
Ach.
Kdyby tady tak chtěl zůstat, jenom na chvíli, na dvě. Á-ááá, zásek, nadšení.
Předchozí milý sezení a večeře s Majdou u Péti se v tomhle světle zdá jenom jako jedno z řady, je mi nad slunce jasný, že když nemám pořádek v sobě, nevydržím dlouho poslouchat ani cizí osudy, životy (sobec).
Když byl Mišo singl, všude chodil. Zavolali jsme mu, jestli nechce jít na pivo, a ještě než jsem to dořekli, na druhé straně se ozvalo: tak dobře.
V říjnu se Mišo žení, Juro a David mu budou hrát. Přijeď, říkaj´ Juro s Davidem. Mišo se trošku diví, vždyť se přeci známe jen co je sedm piv dlouhejch (moc ne). Taky se divím, je mi to trapný a zároveň jiskra v očích, ale pak v duchu mávnu rukou, vždyť všichni vědí, že slova jsou slova a k činům se minimálně musí koupit lístek na vlak nebo autobus. Na takovýhle činky času dost.
V sobotu výlet do Brna, Adam a Simona jsou teď Javůrkovi. On v champagne obleku, ona řecká bohyně.
Před ano jim hrál Waits, po ano Beatles, bylo to hezký a přitom decentní. Po svatbě výstava bienále grafickýho designu a povídání s Martinem a Adélkou, snad dva roky jsem je dohromady neviděla. Do noci decentní veselení v penzionu Pohoda v údolí za Kamenolomem. Už dlouho jsme se my spolužáci takhle dohromady neviděli, jedeme na značkový vlně fsv humoru, nadhazujeme si, smečujeme a smějeme se tomu až do uzavření víček.