Hellboard

Začlo to tak, že jsem letos na United Islands potkala Jirku Reichla.
Blbost. Začlo to tak, že jsem loni v únoru začala s Pavlem a s Jimim chodit na druhou stranu. Myšleno na obědy za Nuselský most, do thajskýho bufáče na Vyšehradě. Splněnej mikro sen, jít pěšky přes tenhle velkej most. V bufáči mají vynikající polívky, zjsitila jsem záhy, málokdy odolám a nedám si jednu porci před hlavním jídlem.

Hellboard. Taková ta polívka se sedmi nebo devíti nebo kolika papričkama namalovanejma v jídlením lístku, když ji sníte, máte ji zadarmo a eště vám připíchnou fotku na hellboard. Tak tuhle jsem samozřejmě nezkoušela, chutnala mi tak obyč s kokosovým mlíkem a jednou nakreslenou papričkou, kouskem masa a cibule.

Pak dlouho nic, do léta obědy s P., pak rozpor a od té doby obědy sama nebo s jinými kolegy. Změnila se obshluha, změnila se láska, ale polívka zůstává. Přemýšlím nad tím, jak ji uvařit doma. Přemýšlím však spíš jen tak coby kdyby, nechce se mi shánět kokosový mlíko ani citronovou trávu a vůbec, špagety jsou jednodušší a dá se do nich dát bazalka z balkonu.

A pak jsem potkala Jirku Reichla na United Islands. V ruce si nesl pljeskavicu a nějak jsme se dostali k thajské polévce. Říká, to je jednoduchý: koupíš kokosový mlíko, čili papričky, zázvor, cibuli, uvaříš vývar a máš to.

Takže mám to. Těsně před zavíračkou jsem klouzala s košíkem po Tesku, hledala kokosový mlíko a zázvor a narážela na samý regály s psím žrádlem, dneska jsem to u Vietmanců dorazila papričkama a citronovou šťávou. Na krk jsem si uvázala čistě vypranou zástěru na vaření a dala se do toho podle receptu v Apetitu.

Že se tři roky za sebou neumím oblíct na Rock for People a taky nevim, kolik mám vzít benzínu, aby mi to stačilo i na cestu zpátky, je stará věc, zvyk, tradice, která nám pokaždý tak trochu, ehm, zpříjemní cestu. Ale že nevím, jak strašně pálivá je jedna – byť nadrobno nakrájená – čili paprička, to je základoškolské. Hloupé. Nepraktické. Pálí mě z toho ruka, oko a rty, samozřejmě, rty, ty nejvíc, polívky je ještě půl kastrolu, ty papričky jsem už vybrala, takže dobrý, ale chuť mě na tu dobrotu teda trochu přešla, no. A to se tam v tom kokosovým mlíce a vývaru válí krevetky a žampiony, za kterýma bych šla světa kraj.