Letadlo se sneslo do kodaňského deště, ovšem během dne se jako na přivítanou vyjasnilo. Brala jsem to jako pěkný dárek k svátku. Ve Wagamamě vedle Tivoli, kousek od nádraží a kousek od mýho hostelu na Andersens bulváru jsem si četla milý smsky, all very best to handas day wunderbar, a nahlas se smála. Ve městě to maj všechno tak krásně označený, že i holkám se špatným orient smyslem se nemůže nic stát. Velká procházka "centrem", kolem hradeb a paláce a večer při západu slunce až dozadu k Malé mořské víle, která za to vůbec nestojí, ale cesta je cíl, jak se mi potvrdilo u čarokrásnýho barevnýho přístavu Nyhavn, u moře a v okolních uličkách a taky ve španělským báru na Heibergsgade, kde jsem si dala ten nejlepší sendvič s rukolou a pršutem. Kodaňský noční světla jsou magický, přes vodu je to vždycky všechno magický.


Noc byla horká, peřina silná a z bulváru šel do desátého patra hluk. Jogurt k snídani byl zkyslý a na dánském počítači nejdou české stránky. Konec stížností. Den v Christianshavn je jako z pohádky, i když pod mrakem. Barvený domky ála Amstr, loďka vedle loďky, klik a mír. Christiania se teprve probouzela. Z barevných počmáraných domků-squattů se do pošmourného dne šouraly postavy a já bych foťák nevytáhla ani za nic. U paní jsem si koupila pletenou kozu. V precizní budově Centra architektury a designu, ostatně jako je tam všechno – precizní, avšak neokázalé, jsem si prohlédla multimediální zajímavou výstavu o urbanistice Copenhagen. Inspirována, vyrazila jsem metrem do Frederiksbergu a jeho vídeňských zelených a hezkých bulvárů. Velká procházka až zpátky k nádraží, do pákistánský čtvrti, pěkný předěl.
Do Louisiany jede vláček pomalu, ovšem ani trochu není slyšet. Střídá se déšť a slunce, s dalšími turisty nestačíme sunadavat a nandavat sun brýle. Lousiana je nejkrásnější galerie na světě, co jsem doposud viděla, kam se hrabe Paříž, Madrid, MoMa v NY, Londýn. Absolutní souhra s přírodou, nenásilná elegance, přitažlivost moře a severský architektury kolem. Zážitek s velkými všemi písmenky. Večer ještě jednou výlet do Christianshavn, ještě jednou Christiania, tentokrát to všechno pěkně žilo. Zvláštní mix svébytné hippie a indiánské komunity a byznysu, který sice není vátaný, ale zato nezbytný. Kdybych kouřila a nebo se aspoň nebála, nakoupím haš a trávu a příslušenství na kila. Takhle jsem se na pány jenom usmívala. Cesta zpátky podél kanálu vpravu a moderních dřevěnocihlových kancelářských budov byla jako z katalogu.

Jako z katalogu byla i sobotní cesta přes most spojující Kodaň a Švédsko. Škoda, že jsme nemohli zastavit, vylézt a na chvíli se podívat zvenku. Představuju si to jako obrázek z těch hezkejch časopisů jako je třeba Living in Nature nebo Living Decore, kdyby eistovaly. A kdyby existoval šasopis World´s Greatest Views, byl by tenhle pohled jistojistě na obálce. Lund je malebný univerzitní město s kampusem tak opečovávaným, že se o tom třeba mé anglické Lboro univerzitě ani zdát nemůže. A tý zeleně, to se tedy Švédům pěkně povedlo. Malmö je prý zase nejnudnější město (výběr a škálu neznám). V sobotu se tu ale konal velký městský festival, hrály kapely a v postranních uličkách se mačkaly stánky se světovým jídlem, čínská vedle mexické, anglická vedle řecké. Jenomže to všechno bylo ve švédštině, a tak jsem si dala univerzální festovalový mix v thajštině. V místním design centru na moc hezkém malém náměstí mají hezkou výstavu předmětů denního užití ve finské a švédské verzi, a taky deformovaný či naopak vymakaný kola – ostatně tak jako v tom dánském Design centru na Andersens bulváru. Kdo by to byl řekl, že nejen milý Jackpot, ale i Ecco, Vero Moda nebo In Wear jsou dánský firmy? V Kodani ještě procházka po nádherný botanický zahradě a královským parku, to je čtvrť, které vévodí samý fancy báry a galerie. Celý je to takový sexy a elegantní. Žádný velký výstřelky, ale kontinuální styl. Je to uživatelský, to je to, co Praze chybí.


Takovej hezkej výlet to byl. Pršelo jeno malinko, a za to jsem vděčná. Jen tu chřipečku jste si tam mohli nechat. Nebo ji aspoň stopnout při odbavení na letišti. Co tady člověk s ní.