Zbytek žlutý gerbery,

z tance s Marcem Andronicem jsem umístila do vázy v koupelně. Vypadá to moc hezky.
Byl to taky pěknej tanec.
Gymnaziálně jsme si zatančili i se Štěpánem. Byli jsme jediní, ale It Must Have Been Love je dlouhodobě neodolatelnej song. Štěpánovi se teď sice budou smát spolužáci a matikářka ho potopí, ale vem to čert, žejo.
Druhá premiéra prý nebyla tak dobrá, jako ta první. Já ti nevím. Přišlo mi to takový jiný, ale že by horší, to teda ne. No, jak říkám, nevím. Jen jsem si jistá, že jsme se netrefili s tůtáním do repliky Lavínie, ale to je z toho, že začala o tercii níž. Teda tak to aspoň říkal Marek. Nojo, ale dyk von to nikdo kromě nás a herců asi nepozná. Nebo jo? Taková dizonance, vono se to do toho divadla hodí.
Ve foyer zůstalo nakonec daleko míň lidí, ale to vůbec nevadilo, protože hudba hrála stejně dobře a herci zůstali skoro stejně veselí. Kdybych zítra nevstávala na Karlák, tančím do rána.

Heute hatte ich die erste Lektion mit dem neuen Lehrer. Je to první Američan, kterýho jsem kdy potakala, kterej umí německy. Žije v Praze se svojí slovenskou přítelkyní, která je ale teď v Kodani na psychologickým kongresu, nebo co. Sice mu občas uklouzne nějakem ten angickej Ausdruck, ale…asi…řekla bych, že dobrý. Ne tak dobrý, jako s frojlajn Helenou a thémn aktuel, ale docela dobrý. Teda esli bude nosit jiný texty, než jsou ty o těžbě ropy v Kanadě. Už jsem ho o to požádala. Svojí lomenou němčinou. Ale prý dobrý, řekl mi.

Je čas jít spát.