byl skvělej. Je sice pravda, že Bohdan se Stěpánem z toho udělali tak trochu kabaret, ale:
zpívalo se nám dobře
hezky jsme se slyšeli
lidem se to, zdá se, líbilo
(a já jim děkuju, že na tu naši kabaretovou hru přistoupili.)
Protože je pravda, že si nepamatuju, že by se mi na pódiu někdy chtělo spát. Ještě že to vypadá, jako kdyby měl člověk zavřený oči proto, že se soustředí na zpívání.
A taky tam bylo hrozný horko. Horko tak akorát na spaní.
A tak tam byli milí různí kamarádi, vlastně jsem je všechny ani nečekala a neuměla se tak o ně pořádně postarat.
Přinýst chleba, sůl, limonádu a tak, souvisle konverzovat na zadané téma.
Na Sopotechv Bluessklepu horko nebylo, naopak, bylo tam docela chladno. Ale koncert se vyvedl moc hezky, tak nějak výraznější než obyčejně byl. Kluci hráli v koutkou stejně jako se hrálo v kouktu v Rudolfinu, komorní nálada a ostrej, i když tišší zvuk.
Jen je blbý, že na ně pořád chodí jen těch pár kamarádů. Zasloužili by si větší publikum.
Ale s tím asi už nic nenadělám.
Škoda škoda škoda.
Třikrát škoda.