Sobotní Vagon byl nacpanej od uličky až po okýnko.
Klimatizace spolehlivě nefungovala.
Juro byl milej, vysokej a usměvavej jako vždycky. Před koncertem si dal čtyři desítky, ale na hlubokejch tónech to vůbec nebylo poznat. Hrozně ráda jsem ho viděla ještě před začátkem, před začátkem jsem ho viděla ráda hrozně. Protože pak už bychom se nepotkali.
Živé kvety jsou koncentrovaná živá síla.
Proud čistý vody, kterej strhne a nepustí.
Energie do zásoby na několik dní.
Naštvaný ústa, který toho spoustu řeknou za vás, a vůbec to neni hloupý nebo trapný.
Nadšení, že to, co dělají, baví je i lidi kolem.
Živé kvety jsou infekční radost.
Ten koncert byl naprosto skvělej skvělej skvělej skvělej.
Dvouhodinová smršť jménem Piussi a spol., večírek česko-slovenskýho přátelství se naplnil do puntíku. Bratislavané s tričkama Stoka byli rozpoznatelní hned.
Nevim, kdy naposled jsem si přála, aby ti na podiu nepřestávali hrát.
Vůbec nevadilo, že prvních devět písniček bylo úplně novejch, ačkoliv nedávno vydali desku Bez konca. Všechno to pořád zní tak pojejich a přitom blízce, sálá z toho síla, naštvání, energie a zároveň křehkost a láska.
Dám ti všetky barvy světa
celý tento svet
ked z nich neurobíš šeď
Zpívá Lucia a všichni jí to věří.
Doháje, já jsem zase nadšená.
Trošku by mi to mohl zkazit Původní Bureš – dostihy v přímem přenosu. Marek nám na zkoušce vždycky říká, ať zpíváme pěkně pomalu, na koncertě že se totiž vždycky všechno zrychlí. Napětí, lidi, nervozita a tak. Má pravdu. Bureš je krásným příkladem, na konci každý písničky to valili asi třikrát rychlejc než na začátku. Nesedí mi ani jejich poetika a humor diplomovaných specialistů, když ne gymnazistů. A navíc z nich celý ty roky nic nesálá. Žádná živá, ani mrtvá síla. Ale nezkazil mi nic.