Skoro osmička

Osmičkový roky. Skorosmičkový roky.

Pan učitel: "Nooo, tak ta hlava… Ale to tělo už začíná bejt jako tělo."
Slečna asistentka: "Já jsem tady byla před chvílí a to ucho bylo…tady," ukazuje špejlí na oblast lícní kosti. "Takže teď už je to lepší."
Pan učitel: "Nooo, na to, že jste tady jak v kartouze parmský a že si nemůžete odstoupit, abyste se na to podívala z dálky, tak to neni zas tak špatný." (Má pravdu, poodstoupit nemůžu, jsem zapresovaná mezi dvěma prknama a nemám kolem sebe ani metr prostor. Ale všichni tři víme, že tu strašnou hlavu jsem nenakreslila proto, že si nemůžu poodstoupit.)
Hanka: "Nojo, mně ta hlava moc nejde." (proč to říkám?)
Slečna asistentka: "Tady na tom břichu byste tu linku neměla táhnout tak tvrdě. Ale mě se to jinak jako celkově líbí, i když, teda, úplně podle pravdy ste to nenakreslila."
Pan učitel na asistentku: "Tak co tady slečně navrhujete za body?"
Slečna asistentka (potichu, zespoda nahoru): "Osmičku?"
Pan učitel (zděšeně): "Osmičku???"
Hanka: "Osmičku, to ne, to je moc."
Pan učitel: "No osmičku teda ne."
Slečna asistentka: "Sedmičku?"
Pan učitel: "Tak jo. Nakreslete si nějaký švihovky."
Hanka: blbě kouká.
Pan učitel: "Chodíte do hospody?"
Hanka: (už ví) "No jasně."
Pan učitel: "To je dobře. Tak si s sebou vemte skicák a nakreslete si v hospodě nějaký postavy."
Hanka: "Tak jo."
Hmm, posadit se do kavárny v áemcéčku se skicáčkem a kreslit Kábrta nebo Těžkej pokondr.
Do třetice máme nakreslit doma nebo někde jinde zátiší.
Pan učitel: "Vy jste prvně kreslila ty lahve od vína?"
Hanka: "Ano."
Pan učitel: "Tak schovejte pet lahve a příště nakreslete zase nějaký flašky od vína, ty pet lahve jsou takový matoucí. Teda jestli jste to víno už všechno nevypila."

Kdyby věděl, že musím jít zítra na nákup.

Z dvaceti osmi pánů se stali tři. Takový stupně vítězů. Ha, ale pro koho?
Trošku mě děsí, že si přistupuju sama na svoji hru.
Ale kdo ví (z tvých přání jsou jako vždycky zdechliny).

Ta vražda Neffovy dcery je příšerná věc. Říkali jsme si, to je přeci vysoká společnost, tam se takový věci nedějou. Jenomže je to jasný, domácí násilí a idioti přežívají všude. Co to může bejt za chlapa? Jak může bejt taková chladnokrevná svině, zavraždit manželku a ještě si založit web, že ji pohřešuje a že na ni čeká doma? Jak jednou řekne svý dceři, že jí zabil mámu? Kdo jí to kdy vysvětlí?
Nerozumím tomu, proč máme takovejmhle lidem platit z daní vězení.

Na přelomu března a dubna nás čeká další sada všech vyšetření na světě a pak se rozhodne, jestli studie, nebo nestudie.
Za chvíli vytáhnu ze skříně a opráším pytle s pískem, co jsem je sesbírala v únoru na chodbě na Homolce.