Na kreslení jsem včera přišla utahaná a otrávená a pozdě, zbylo na mě poslední místo – pán zezadu.
Vy máte nějakej dobrej den, říká mi pan učitel, když zahlídl načrtnutý nohy a ruce. Chudák musel odejít dřív, protože mu někoho z rodiny odvezli do špitálu, ale jeho asistentka, taková přísná slečna s vizovací špejlí v ruce, mi nakonec dala devítku.
Devítku!
Poprvé jsem prospěla na TÝ velký VŠUP, to je tedy věc.
Kdybych chtěla, radost by mi mohl kazit fakt, že pánovi zezadu se nemusí kreslit obličej, a proto to bylo celý jednodušší.
Ale já nechci.
Čirá radost.