Bytem voní koláč
bytem v Praze 6
Když přišel, měl na sobě kabát s knoflíkama ze švestek
a hnědožlutej svetr s vypečeným rantlíkem kolem krku.
Teď leží v troubě, je trochu apatickej.
Podívá se na něj ale až ráno,
sníme ho v pátek.
Rozčiluje se, když se překlepne při zadávání adresy do vyhledávače. Nic! Copak počítač neví, že se chce podívat právě sem? Neví.
Ve zlatnictví jí k náušnici přitaví ulomenou nožičku. To je dobrá zpráva!
Na kole Nerudovou ulicí a Úvozem nahoru až ke Keplerce. Nejdřív svižně, záhy jako leklá ryba. Líný kapr s bolavým břichem. Baťoh plný tvarohů, vajec a másla. Nic se nerozbilo, i když domů dojela s baťohem úplně rozepnutým.
Navečer krotila u rodičů dvanáctihlavou saň. Zkrotila a uložila zpátky do tašky. Krásně odmaštěná kuchyňská linka, čistý spáry mezi kachlíkama. Založila si ruce po dobře odvedené práci.
Všechno dnes dělá tak nějak automaticky, diví se, že u toho ještě neusnula.
Unavený kapr, v břiše mu běhá tisíc malých permoníků, kopou tady a zas jinde, než je čas jít spát.