Mám dnes večer takovou lehce rošťáckou náladu, a proto sedím doma a poslouchám asi tak po deseti letech desku Boatman´s Call. Dojímání, to mi vždycky šlo. Pod závěsem cyničky. Cynička, to zní jako nějakej brouk. Nebo narkotička. Epileptička. Klasička. Cokoliv. Klička.
Tahle deska hrála o víkendu v kóji u Jasoně, když jsem mu pomáhala sundavat ze stěn plakáty a obrazy a u toho jedla narozeninovej dort. Nikdy jsem nebyla Cav(e)ova extra fanynka, pokaždý mě spíš tížil. Na Love Planet 2005 jsem třeba radši šla na Kosheen (holka hloupá), ale tahle deska, ta zůstává.
Lingers óó-on (…)
Už asi 14 dní mi v hlavě zní tato písnička v této verzi. Vím proč, dvakrát po sobě ji hráli na Evropě, když jsem se tam v předsálí chystala na poradu (a pak jsem ji, čerstvě zamilovaná, dala na mixcd, který hrálo na Koule koncertě). Až dneska jsem si ale našla text a něco o jejím vzniku, Ayo Technology od 50 Centa je, děti, opravdu čistý porno. Kdo by to do Milow hlasu, frázování a kytary řekl?