"Ještě tašku."
Cizí pracky osahávají červený kytky na mý jarní Jackpot kabele.
"Tak s tímhle dovnitř nemůžete."
"Co přesně myslíte?" (Jako třeba že mám s sebou v taštičce moc kosmetiky? Nebo časopisů? Propisek? Rozumu?)
"S tou lahví plnou vody."
"Myslíte s tím skládacím deštníkem?"
"Jo tak s deštníkem můžete."
Unkle i s Charlie One a Kubatkem nakonce nebyli tak blbí, jak jsem si myslela. Tedy ne že by za něco mohli oni, byla to moje chyba. Po celým týdnu pekelně unavená a nenaladěná, napružená a marná. Bejvam pak nepříjemná i na Belmonda. Svůj lístek jsem chtěla prodat, ale, jak zní to slovo – ouha? tak ouha, koncert nebyl vyprodaný, tudíž lístek navíc nikdo nechtěl. Jenomže s Neznou je to vždycky bezva, a tak jsem nakonec šla. A dobrý, potkala jsem řadu dlouho neviděných známých a poznala řadu nových tváří.
Podlaha v Belmondu byla strašně lepkavá, asi jako kdyby tam hrál před tím Brutus, a mezi davy se proplétaly hostesky, který prodávaly Jägermeistera ve zkumavkách, to dá rozum, že za zvýhodněnou cenu třiceti korun. Vypila jsem tři zkumavky a teď se mi dělá angínka nebo co, což je vzhledem k půlmaratonu přesně za týden naprosto fantastické. Bravo. Fullmoon. Leží mi tady vedle sebe, Bravo a Fullmoon. Stipe z obálky Fullmoonu obrací oči vsloup; úplně mu rozumim.
V pondělí skončil třídenní teambuilding, ale ještě jsmě šli lyžovat. Paráda. Slunko svítilo, obloha vymetená, sjezdovka držela, nikde nikdo. Byl to přesně ten den, kdy mívám pocit, že na světe neexistuje moc lepších věcí než lyžování. Teda až na víno v Medúze, samozřejmě, a všechno, co k tomu patří. A taky Hurts, to byl hrozně hezkej zážitek. Dorazila jsem na ně akorát v deset, vlastně jsem si jenom odskočila od montování novýho roštu do postele, v půl dvanáctý jsem zase byla doma a ve dvanáct jsem už zakoušela, jaké to je, když v noci nikam nepadáte. Je to dobrý.
Ve volném čase se teď věnuju Febiofestu a vyrábění koláží pro oslavu 40. narozenin našeho skautskýho oddílu. Paráda. Takovejch různejch mám asi čtyřicet a my, co spolu mluvíme, se u toho smějeme. We are united by trickery.
