Dejte kříž a oni půjdou

Dneska jsem si byla sama sobě otravnou. V poledne jsem vyjela na Ladronku, jako že si zaběhám a pak zabruslím. Ladronka je pro ta moje slavná měření nejlepší, je zkonstruovaná tak, že jedno kolo má 4.2 km, takže i když mi v androidu nefunguje GPS (což se na Ladronce moc neděje, spíš v Šárce, kde není signál), vím, kolik jsem uběhla.

No tak dneska. Vyrazila jsem ve dvanáct, kdy, jak víme, slunce děsně peče, má se bejt doma, jíst oběd a nikam nechodit.
První dva tři kiláky v pohodě, ale potom mi začalo bejt strašný horko a blbě a žízeň a mami a tati, kdy už tam budem, mně se chce čůrat, kolik ještě kilometrů a jestli nevypnete ten jazz, tak se poblinkám. (Vůbec se nedivím, že mi tehdy rodiče chtěli dávat pár facek; byla jsem dost nemožná a takhle nemožně jsem se dneska chovala sama k sobě v duchu.)

A tak si teda remcám a brblám, že dnes těch plánovanejch 8.4 km rozhodně nedám, že až k o n e č n ě přijde nějakej stín, vzdám to, no a co, tak holt dneska do tabulky nic moc nepřidám, ale aspoň mi nebude blbě, vždyť stejně je to běhání úplně dementní zábava. Remcám a brblám, až přibíhám ke smyčce na konci okruhu, vracím se, přebíhám na trávu, pořád brblám, štve mě už i ten skvělej Priessnitz ve sluchátkách, jaký blbosti zpívaj? A proč se mi plete pod nohy ten pes? A proč, sakra, jsou tu tak vysoký rantly? A kdo, doháje, tenhle okruh projektoval, že se musí kousek do kopce?

No a vida. Už je tu cíl, sem si to brblání taky mohla odpustit, říkám si v autě, kde splavená a rudá jako rak, prostě krásná Šťopka, cucám vodu s citrónem, kterou jsem si s sebou přivezla. Samozřejmě, že hrozně zteplala.

Pak brusle, to už je jenom takový polechtání (chatoullier – polechtat koho holí), takže mám čas a chuť dívat se kolem sebe. Tady je ale dneska lidí, bruslařů, běžců, hlavně však opalovačů a lidí se psama, s dětma, s foťákem nebo s piknikovejma košíkama anebo v různejch kombinacích. Taková rodina se psama, s dětma, s foťákem a s piknikovým košem, to už je docela výprava, říkám si. Eště kdyby tak dostali kříž.

Křížová výprava na Ladronce, to by v příští Šestce měli o čem psát.

Autor

boatbehind

Hudba, výstavy, běhání, brusle, lyže, knžky, kreslení, psaní, cesty, víno, klid.

2 komentáře: „Dejte kříž a oni půjdou“

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>