Někdy si v práci přijdu tak, jako kdybych hrála Tetris. Makám, odbavuju, přemejšlím, píšu, odškrtávám, držím rytmus, tempo i kontrolu nad kormidlem, ale najednou přijde hrozně moc mailů, do toho porada, řada zajímavejch věcí na přeložení, ze všech stran padaj barevný kostičky a já to nedávám, nestíhám otáčet a umisťovat, nezvládam mačkat šipky. A tak se nechám zasypat, jdu si udělat čaj, přepnu na jiný kanály a za chvíli zkusím novou hru.
Jako třeba teď.
Já si na prohranej Tetris vzpomenu, když přijdu domů a koukám na horu nádobí ve dřezu.