Quite is the new loud.

Reminder: Půlmaraton za měsíc a den. Dneska mi přišly dlouhý běhací kalhoty a nový funkční triko od Tchiba (to růžový jsem už úplně donosila. pronosila. oprala). Kafe nepiju, ale na Tchibo a jeho zásilkovej obchod nedám dopustit; na venkovní běhání od něj mám všechno, tříčtvrťáky, bundu, flísku, na lyže punčocháče a rukavice a podkolenky a je to super, vážně, vydrží to a stojí to pár stovek, to se, pani, s nějakejma značkama vůbec nedá srovnat.

Zprávy z posledních vyšetření: zuby mám parádní, zato alergická jsem na všechny stromy a byliny od března do října, johohó, tak aspoň už to vim, až se zase bude v létě dusit na borůvkách. Taky mám trochu vyšší cholesterol, což mě dokopalo na preventivní prohlídku po dvou letech u obvoďáka, doufám, že mi to pořádně rozpitvá; jak je to s HDL a LDL a taky s PVC, MHD a BMX. Preventivní prohlídky jsou super věc, kdyby je každej dodržoval, tak se 1) přijde na všechno včas 2) dá se to pak líp léčit 3) dost se ušetří z pojištění, ale koho tohle dneska zajímá, pani, žejo.
————-
(poznámka pod čarou): Jediná blbá věc je, že zas nebude vědět, do čeho mám ráno načůrat. Když jdete s močí k doktorovi, v čem to nesete? Jsem z toho pokaždý nešťastná, že donesu nějakou nevhodnou nádobu a bude to vypadat blbě a trapně. Radši bych donesla štrůdl v krabičce.)

Moc hezkej víkend: Trochu jsem si teď zvykla nadávat. Na poměry, pani, na poměry. Ale hezky může člověk žít i jen tak, i přesto, jak tuhle podotkla Irena v thajský. A že prej tak žiju. Je fakt, že člověk by se neměl rouhat. Takže sobotní solo lyžařský výlet na Ještěd považuju za jednoznačně dobrej nápad; bylo hezky, kupodivu málo lidí, sníh trochu těžkej a Ještěd s konečnou platností nejsou žádný Alpy, viďte, pani, ale ty čtyři hodiny jsem si celkem užila. Páreček. V neděli jsem pak jela s Vl. + Bab. + jejich kamarádrem Mílou do Brna na výstavu Obrazy mysli, o který se brzo rozepíšu v Na výstavu, jen co chytnu správnou stopu. Byli jsme taky na Pavlovi Sterecovi, kterýmu nikdy nerozumíme a nerozuměli jsme mu ani tentokrát, ve Spolku na obědě, kde jsem se mile potkala s Bárou, a pak na procházce u Vily Tugendhat. Sice ještě neměla otevříno, ale to vůbec neva, za sebe mám odškrtnuto. Zakončila to výborná horká čokoláda v kavárně na rohu (asociace) a pak už jenom fun and relax, to máte a děláte, když jedete domů nebo kamkoliv jinam žluťákem.

Doubravánek: je hostem na nový desce Václava Neckáře, sbory ve dvou písničkách, nahrávali jsme to minulý pondělí v Soundsquare a byl to trochu porod, ale pánové z Umakartu jsou úplně milí, a tak nás spíš chválili. Tajemství, to bude nová Půlnoční, to vám teda halelůja halelůja garantuju. Jen se přijďte přesvědčit, koncem května se bude křtít ve Švanďáku a jestli všechno klapne, tak my tam budeme taky.

Quite is the new loud. Tak to nejspíš bude.
Nejdřív je třeba, aby se věci uklidnily, až pak zas může přijít novej vítr.