Mám ráda tyhle podzimní cesty po dé pětce na Plzeň. Stromy jsou žlutorudý, jako kdyby dostaly hysterickej záchvat, jako kdyby jim někdo vjel do vlasů. Odstíny se mění a cesta rychle ubíhá, je to divadlo za cenu paliva. Škoda tý mlhy a smogu, Plzeň je jako pod pokličkou. Šla bych večer na fotbal s Jabloncem, bleskne mi hlavou, když jedu kolem Štruncáků. Jistě by to byl zážitek svýho druhu; jít na fotbal, pít pivo z kelímku a jíst klobásu s horčicí je vlastně dost podobný jako mít tepláky s nápisem Buď fit. Nakonec z toho ale nic není.
Vždycky se těším na výpadovku u Globusu, tam začíná kraj, kterej mám tak ráda, ve kterým se cítím jako malá indiánská holka. Podzim tu bejvá krásnej, dnes ale mlha. Až za Úněšovem za zatáčkou se mraky jako zázrakem rozestoupí a když U Sudů sjíždím k nám, slunce svítí, listy svítí, všechno je zlatý.


Slunce ukrytý ve vlasech máš?
Ta druhá vesnice je naše. Hned asazuju klobouček, co jsem ho nosila už jako malá Šťopka, a vyrážím do lesa. Je tam božskej klid a dřevo voní jako v létě. Na borůvčí se povalujou tisíce pavučin (babí léto reloaded), občas sezobnu zapomenutou borůvku. A sbírám suchohříbky. Nic jinýho totiž neroste. Suchohřiby na množství, babička bude mít radost. A taky že jo, nabádá mě, ať se pořádně dívám kolem a všechno prošacuju, dokonce z jejích úst zazní něco o tom, že díky těm houbám bude šťastná. Líbí se mi to. Hrozně chci houbařit, letos jsem byla na houbách jen dvakrát a dohromady jsem nic moc nenašla. A tak chodím lesem, prohledávám ten náš třicet let starej okruh a užívám si vyjímečný odpoledne. Podzimní ticho, jen z dálky doléhají zvuky z kamenolomu.

Na houbách pokaždý myslím na starý dobrý časy. Les na chalupě je k tomu předurčenej a jinak už to pravděpodobně nebude. Kosáč nedaleko. Není to smutný ani dojemný, spíš jsem za ty doby šťastnýho dětství a dospívání ráda. Trocha nostalgie, jasně, taky melancholie, ale spíš klid a mír, ve městě nepoznaný rozpoložení.
Našla jsem spoustu hub a uvařila super houbový rizoto.
Výsadek skončil v půl šestý. Za Úněšovem se cesou domů zase udělala mlha. A teď už mi tu hraje koncertní Feist, co na ni upozornila Ille. Moc hezkej den. Díky za něj.
