1. Úvod
Dost ráda vařím. Nejsem sice žádná Apetit holka, například svíčkovou, kterou jsem si dala do letošních předsevzetí, jsem doma letos samozřejmě neviděla ani z rychlíku. Ráda zkouším novinky, ale pravidelně rotuju dohromady tak deset jídel. A samozřejmě polívky. Miluju polívky a kdyby o to šlo, asi bych mohla bejt živa jen z domácích polévek. Poslední dobou vařím jednu, která je tak dobrá, že to snad ani není možný. Takže mazej do obchodu a zejtra večer sraz u sporáku.
2. Recept
- nadrobno nasekáš mrkev. Stačí půl kila, možná i míň
- povaříš (tak 20 minut) v osolené vody
- přidáš plechovku kokosovýho mlíka (kupuju v Hypernově)
- a taky naňafaný česnek (tak 4 stroužky, ale záleží na chuti; já mám radši ostřejší
- a samozřejmě žluté kari
- já přidávám ještě kari pastu a rybí omáčku (též z Hypernovy), ale není nutné
- a povaříš dalších cca 5 – 10 minut na slabším ohni
- teď přijde to nejlepší: vytáhneš tyčovej mixér a jedeš. Kocháš se tím, jak se z tuhý mrkve a bílý tekutiny stává oranžová polívka, měkounká, hebounká a neskutečně dobrá (offtopic: mám ráda práci s tyčovým mixérem i s vrtačkou, stejně jako se sekyrou. Nemusí to být často, ta sekyra a vrtačka, ale jednou dvakrát za rok… mmmm)
- hop a skok, naběračka a už jsme na talíři. Na polívku hodíš hrst čersvýho koriandru, ale nutný to není; takhle s koriandrem je to víc Indie
- a pak už jenom chodíš zpátky k hrnci a koukáš se, jestli tam ještě něco zbylo (zbylo, to je nutný)

3. Závěr
Závěrem bych vám chtěla popřát dobrou chuť a mnoho krásných chvil při přípravě, konzumaci a kozervaci mrkvové polévky.
Následující záběry pořídil Morrissey a já to jeho přesvědčení zas tolik nesdílím. Mrkev má to štěstí, že je z obliga.
P.S. Samozřejmě, že jsem si vzpomněla na období vtipů o zající a mrkvový zmrzlině, ale k tý polívce se to hodí asi tak jako tříčtvrťový legíny k holce s tlustými lýtky.
Áj láv jů. Uvaříš mi ji někdy? :-*
Jenom jestli doneseš muffiny!