Snow Motion se mi líbí. Je to dobrej název pro život. Jako když ťukneš do těžítka, ve kterým klidně, potichu a dlouho padají vločky. Napadlo mě to na lanovce na lyžích v Itálii, když jsem dělala tyhle fotky. Bejvala bych si přála, aby hezký počasí vydrželo celý týden, ale moje číslo nevyhrává, bohužel, mrzí nás to, třeba v příštím těžítku, neotravuj, nazdar.
Nevyhrálo ani moje číslo na půlmaratonu no. 6; jenomže tady je všechno fér. Pořádně netrénuješ – pořádně nezaběhneš. Lyžuješ, řídíš, pracuješ, jsi trochu nemocná, nespíš – nezeběhneš. Resp. zaběhneš blbě a nic z toho nemáš. Souběh okolností způsobil výběh, který jsem nezvládla ani vůlí, ani tělem. Cestou do Lince na Glass Animals, která začala hodinu po konci půlmaratonu, mi bylo špatně a další dva dny únava jak špalek. Linec, familiérně Blinec, je hezký, v neděli liduprázdný a před Velikonoci zamračený. Na trase zpět návštěva v KC (koncentrační tábor, nikolikv kulturní centrum) Mauthausenu, kde mají smutně dechberoucí expozici o všech těch odpornejch krutostech. Myslím, že mi nikdy nebude úplně jasný, jak s těma traumatama mohli přeživší dál normálně fungovat. Děda o tom nikdy nemluvil.
Už jsem ale zase zpátky doma, v těžítku, kde probíhá akce Nebát se. Jednu etapu mám za sebou, s Tomášem jsme ve smíchovský autobusácký zkušebně/převlíkárně plný vajgů, lahví od piva a nahatejch časáků nahráli Drama (nebylo to žádný). Uvidí se, co z toho Tomáš nakonec uvaří, a i kdyby nic, jsem ráda za cestu alias cíl. Vyzkoušet si nahlas říkat věci, stát sama se sebeou, nestydět se.
Ale mám tu ještě dvě etapy, který už nejsou trenažér. No La piste de Xapatan, no Fort Boyard: Práce a emo
(už brzo uvidíš).
Po síti dnes intuitivně (prozřetelnost!) přišla upomínka, že uplynul – snow motion – rok. Loni v březnu jsem se seznámila mj. s tímhle filmem, co představuje humor, co mám ráda. Teď už je to stará známá písnička.

Dobře vím, že it´s time to
ale já teď nejradši poslouchám Pulp.
A tak je to pořád dokola, bitva „co je pro mě dobré“ vs. „co je pro mě pohodlné“, což už ale dávno pohodlné není alias umí to být dobrá řež/když se radost mění na přítěž.


