O bojovce nad Avonem

Město, které žije z Mistra, a dělá si z toho legraci. I když o tom asi neví.Včera jsme si na výlet přivstaly. Nebe se sice už od sedmi mračilo, ale zase ne tolik, aby mě to otrávilo, takže jsem se na cestu "z venkova na venkov" hodně těšila. Cíl naší výpravy byl tentokrát vzdálen asi dvě a půl hodiny cesty třemi vlaky. Vyrazily jsme totiž do rodiště Mr. Shakespeara, slavného Stratford – Upon – Avon.
Stratford není velký, o to více je ale pěstěný. Takový skanzen, řekl by jeden.
Místní si přepečlivě střeží kvalitu svých roubených domků – nevím ale, kde se tady bydlí, protože v těch polodřevěných budovách se všude prodávají jen suvenýry.
Na vlně Williama se ve Stratfordu veze úplně všechno: od Mozartových (Shakespearových) čoko kuliček až po šály a samozřejmě knihkupectví. Zdá se mi, že se tady hromadně praktikuje takový modelkovský mustr: starší a "s kazem" nikdo nechce, proto dělej, co můžeš, aby ses zalíbil. Domky a ulice, několik set let staré, jsou proto stále jako by nové, ze škatulky upravené, pěkně zrekonstruované. Nutno dodat, že to má samozřejmě něco do sebe. Město pak vypadá tak nějak pohádkově, nebo spíš pohádkově anglicky. Přispívá k tomu ostatně i strategicky položená řeka Avon (jen kousek za centrem, vrby, možnost romantických procházek atd.)
William, otec živitel, ale město bohužel i trochu schazuje. Možná ale, že se pletu. Možná, že návštěvnící chtějí kromě mistrovy polorozpadlé rodné chatrče s perfekně udržovanou zahradou a přilehlým rozlehlým informačním centrem vidět také dům manžela jeho dcery, rodnou chalupu partnerky, dům, kde W. S. dlel v pozdějším věku nebo sídlo rodinného doktora. Při procházce městem se pak ale cítíte tak trošku jako při bodované bojovce. Kdo přijde na víc špeků? Kdo objeví absurdnější poklad? A co vy, vám chybí ještě chalupa strýce veterináře Shakespearovy kočky? Hm, tak s vámi se tedy nebavíme!