Ch-ch-ch-changes

Včera jsem vyjela výtahem do čtvrtýho patra, odložit si tam dvě tašky knih a podívat se na svý nový místo. Docela pěkný, ač u chodby jako v LN. Budu mít plazmovej monitor, pěknou barevnou podložku pod myš a útulný dřevěný přihrádky ve výši hlavy. Za zády ve stěně skříňku na knihy a po levý ruce kolegu Petra, co píše Zaměstnání a co se už na mě prej těší. "Vypadá trochu jako ten tvůj Petr," říkala mi v sobotu do telefonu Pejzi. "Kterej," ptám se, protože se mi v nich za poslední roky vytvořil bordel. Ne že by všichni byli moji, ale plnej mobil jich mám, to je pravda. "Ten s fousama." Trochu jsem se oklepala, mít vedle sebe Petra z prváku by byl trest za všechno moje tehdejší srabáctví. Nakonec se ukázalo, že trest se odkládá. Tenhle Petr mu neni podobnej ani trochu. Ale budu to mít na paměti.

Dnes návštěva Silvy u Apolináře. Teče, neteče, teče, dokonce kontrakce. Ale vypadala dobře, v tom svým pokojíčku. Ještě to vydrž tři týdny, pak už miminko určitě zachrání. Tedy doufáme. A zase přijdem na návštěvu doplnit ovocnou horu na nočním stolku.
Řím si rukou neváží. Jak nespravedlivej je někdy život, jak banálně to zní, jak moc to každej ví a jak moc si to jednou za čas zopakuju, pěkně nahlas.

Konec ledna a únor se mi zdá kulturně tak pěkně členitej. Artsemestr na UMPRUM, Havelka v Rudolfinu, klucííí v Bluessklepu, Doubravánek ve Ztrátách, Klusák v Arše, Titus a Sinclair v Disku, hory a nějaký kino a kreslení. V pondělí jdu zaplatit kurzovný, těším se jak malá holka. Koupila jsem si na to novou tuš a perka a plastickou gumu.

Kolem je teď spousta nový hudby, nestačím si to zapisovat a gůglovat a jůtúbovat, natož chodit poslouchat do Bontonlandu. Vždycky, když si tam vybírám nějaký desky, začne se mi chtít na záchod, je to pokaždý a tutový. Ráda bych si poslechla poctu Dylanovi I´m not there a těším se na to do kina. Též dvojici Markéta/Glen se fandí.

Ve Woodstocku jsem si restaurovala top 5 The Beatles. Vojta hrál Happiness Is s Warm Gun. Jak jsem na něco takovýho mohla vůbec zapomenout? Od tý doby mi pořád hraje v hlavě. White Album však nemám. Maj ho ale na youtube. A moj ho taky v Bontonlandu.

Autor

boatbehind

Hudba, výstavy, běhání, brusle, lyže, knžky, kreslení, psaní, cesty, víno, klid.

1 komentář: „Ch-ch-ch-changes“

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>