horké vody.
Nový práce. Představy nový práce. Myšlenky na novou práci. Rozumíš těm věcem vůbec? Naučíš se to? Snad. Bude těžká, ale bude mě bavit. Tebe to bude bavit? Jo, BAVIT! Tak co? Jak se rozhodneš? Asi jo. Tak ještě počkej, jak se rozhodnou oni. Asi jo.
Výletu do Bratislavy. Do nepoznaný Bratislavy (vypůjčím si mapku a vyrobím kytku, s níž budu jako rodilá Pražanda provázet ty, kteří na Bratislavě nechali mládí). Na poloneznámou svatbu, za milejma neznámejma (ne)blízkejma. Nech to být, žádný obavy. Tak jo. Davide, dík.
Ošklivýho krku. Modrýho a fialovýho, boulovatýho. Už zase čekání na výsledek, už zase plná moc ve druhým patře. Neboj se, to je život. Ještě chvíli to půjde.
Co všechno musím stihnout. Tohle a támhleto a hlavně designblok, oba dva a ještě něco ve škole. Půjde to v šest? Vždyť musím ještě támhle. Stihnu včas plavání? Nebudou se zlobit, že zítra zase přijdu v jedenáct do kanclu? Nebudou. A vždyť to přeci stíhat nemusíš, stačí ti jeden, no a co, na ten druhej se podíváš v časopise třeba.
Zodpovědnosti pořád do kola čím dál hůř. Za co? Starej se o sebe! Ale vždyť já se starám, čím dál víc, fuj, jenom o sebe. Ale ne, vždyť to je normální. Není. Není to normální, hrozně to kazí charakter.
To bude dobrý. Výborný ne – prostě klasika.
Docela dlouho jsem tu nebyl. To ublognutí o cédéčkách je fakt pěkný. Mapu Blavy Ti půjčím:)
Welcome home.
Děkuju,i za nabídku mapky, ale už bych si ji asi estihla vyzvednout, leda že bys chtěl jít s sebou na designblok – ve črvtek nebo v pátek? Ve věci mapky atd. je můj plán navštívit slovenské kulturní centrum v praze, představ si, to existuje.
je to normálníi když to hrozně kazí charakter