Radost do klokaní kapsy

V Bratislavě to bylo skvělý.

Fontána na Hlavním námestí, Dni ako komíny.

Kapela míří teplou bratislavskou sobotou do Zichyho paláce. Mišovi a Katce zahraje čtyři písničky.

Ano. Slyšíš mě přes tu muziku?

Na procházce městem. Dom sv. Martina.

Longital, jazzový supertalent. Longital se původně jmenovali Dlhé diely. To je čtvrť deset minut tramvají od centra, kde tihle dva muzikanti bydlí. Právě vydávají desku Gloria, křtí ji 27. října v Akropoli. Událost.

Podzim v historickém centru.

Prázdný Bratislavský hrad.

Nad Dunajom čajky.

Vnější centrum před osmou večer.

Hviezdoslavovo námesti. Jako ve Vídni, nádhera.

Danubiana. Vyrazili jsme tam v neděli s Davidem, Jurajem a Marcelou.

Danubiana, park.

A tohle jsou zbytky Vodnej veze. To je ta, o které zpívá Dežo Ursiny.
http://www.youtube.com/watch?v=Uvjs0RZTbf0
Je to nádhera.

Výlet do Bratislavy jako multimediální zážitek.
Procházky v podzimním slunci, vysuté zahrádky ještě obsypané lidmi, kdepak, tady ještě není konec sezóny.
Všechno jako na dlani. To, co se mi zdá tak blízký a sympatický, místní spíš kritizují. Ještě před pár lety to tu bylo jiný, říkají, míň turistický, víc naše. Co se líbí lidem z venku, z toho jsme my tak trochu nešťastní. Celá tahle skupina okolo Květáků kouká na bratislavský mikrosvět spíš smutnýma očima. Zlá vláda, to je pravda. Bratislava je stále modernější, podél Dunaje rostou nový čtvrti. Jsou docela hezký, ale pohřbily to málo, co zůstalo jejich a jediný. Nejen Stoku.
Střih.
A pak ta svatba. Milá a sympatická, stejně jako všichni lidi kolem ní. Několik nových přátelství, kamarádů na fejsbuku i live. Live Dlhé diely obalené v panelu, live Petržalka a sad Janka Krála a všechno to, co nastartovalo mánii. Rača a vinice, trolejbusy, palačinkárna, drahý obchody Armani, krásný starý město a líná a barevná Danubiana.
Víkendová radost do kapsy.
Velká radost do velký kapsy.
Do klokaní kapsy.