a trošku to bolelo.
Víte, červený corse jsem nějak ublížila už loni na jaře. Pak se z toho zadřel motor a nechala jsem ji odvézt ke špatnejm doktorům a začalo roční martýrium. Normálně já už kvůli tomu autu a špatnejm zprávám i dvakrát brečela. V autě vyměnili snad úplně všechno, co se dalo, a stejnak zlobilo startování. Říkali mi, ať ho prodám, jenomže kdo koupí auto, který nestartuje?
Koupily ho AAA. Za pár hodin po vyvěšení intzeráti a za dobrý peníze. A já před tím stačila nažhavit motor, takže chytil napoprvá a jako by nic. Jako malej podvod, ale když je tam jinak všecko nový…
No a jak tam ta corsa hodná červená stála, otevřený všechny dveře, a pán si ji kontroloval, obcházel, svítil do ní a oddělával gumu podél dveří (kokain máme v kufru, říkám pánovi, abych odlehčila situaci, a on se smál), bylo mi jí najednou tak líto. Jako když jde nějaký zvíře na porážku. A přitom kdybych loni neprorazila ten chladič, mohla jsem mít pořád nejlepší městský auto ever. Tak teď ho maj áčka anebo někdo jinej, kdo si ho od nich koupil. Ale ještě na něj občas myslim. Jo, a peníze jsem dostala na ruku na parkovišti v autě. Nikdy nedávejte auto ani techničák z ruky, dokud nezaplatěj, nebo dopadnete jako můj brácha, kterýmu auto v autobazaru ukradli, protože autobazar esa jsou pěkný podvodníci.
Kamil Lhoták taky kreslil auta. A kola a plovatky a balony a dělnickou čtvrť a všechno z poetiky města. Kamila Lhotáka, člena skupiny 42, mám strašně ráda, kdybych si mohla vybrat, kdo by ilustroval Kainarovy sbírky ze 60. let, byl by to Lhoták, kvůli totožný jemnědrsnoměstský poetice a hezký zkratce. Tak Kamil Lhoták má do neděle 6. 6. nádhernou výstavu v galerii Moderna, hned vedle Goethe Institutu. Kdybyste měli zbytečnejch 650 tisíc, můžete si tam koupit pěknej olej.