Boat Behind.

Na kreslení jsem obligátně přiběhla pozdě. Zbylo na mě prkno, od kterýho jsem viděla paní zezadu. Nebyla to úplně nejtěžší pozice, a tak jsem si říkala, dneska do toho dám fakt všechno. Ze začátku to nevypadalo, ale nakonec se docela povedla. Vůbec se nevrtěla, nemluvila, jen držela, fakt vzorovej model. Po dvou hodinách jsem dostala první sedmičku! Velká radost. Velká sedma.
Domácí úkol – zátiší by asi sedmičku nedostalo, ale zase teď už vím, jak na to jít jinak. Next time. Na osmičku! (už mi zbejvá jen jedna).

Ranní bojovka do Inphopharmu na Chodovci. To teda bylo. Třičtvrtě hodiny zpoždění, mám pocit, že v Plzni bych od nás byla rychlejš. Cestou zpátky jsem šla pěšky na Roztyly, je to tam nečekaně hezký. Teda chvílema.

Celodení domlouvání s R1 Davidem Š. o kampani. Jsou milí a podpořej nás, jen je to dost zařizování. Ale vlastně milýho zařizování. A navíc mě to ba.

Milej oběd s Darkem v Jetsetu. Jetset je takovej posh, vždycky jsem tam chodila jen na nějaký tiskovky. Nikdy by mě nenapadlo sednout si tam jen tak na jídlo. Ale nic to nemění na tom, že fakt milej. Oba, oběd i Darek. A dobrej, ten oběd. Ale zas ne tolik – na to, jak to tam vypadá. Ale Darek je milej, jak vypadá. Jestli teda zdání neklame. Vždyť my lidé máme tak nedokonalý zrak.

Přesně před rokem mi volala Janka, že čeká Elu, a přesně před rokem mi táta do telefonu sklesle oznamoval, že mu na Homolce ORL doktor řekl, že si myslí, že mámina recidiva je nevyléčitelná. Rok je pryč, hrozně rychle utekl, Ela se narodila, Honza se Zuzkou čekají druhý miminko a máma žije. Zrovna se s tátou baví na Žofíně.

Přála bych si, aby to takhle ještě chvíli bylo.
To přeci neni velký přání.

že prej jestli nechtěj takovej skvělej, výkonnej (a neskutečně drahej) vysavač, přijeli by jim ho ukázat domů. Umí čistit troubu a mastný kachlíčky a spáry na podlaze a okna a koberce a možná i zuby.
Máma se pro něj hrozně nadchla, a tak táta svolil, že ho pán může přijet ukázat.
Trošku jsem za to pak rodičům vyčinila, když mi to říkali.
Ráno jsem k nim teda přišla, že jim pomůžu na pána dohlídnout, aby nás při tom předvádění třeba nevykradl. Pán přijel pozdě a naši ho pak chtěli vyhodit, když slyšeli, že prezentace trvá hodinu. Pocházel od Brna, říkal "špíchat" a " z kama", takže jsme ho hned poznali.
A ten lux byl výbornej.
Funguje jenom na principu ohřevu vody a páry, je neuvěřitelně silnej, vyčistil i děsně zaplivanou troubu a spáry na podlaze po něm svítily jako nový.
Tak ho táta koupil. Za ty děsný prachy.
To jsem tedy zvědavá.

O víkendu jsem si koupila posledního Murakamiho, co mi chyběl, Na jih od hranic, na západ od slunce. Jezdila jsem samý long distance v tramvaji, abych si mohla co nejvíc číst, protože mě to hned a hrozně chytlo. Podle mě nejlepší ze všech těch čtyř, hned pak Norský dřevo a třetí až čtvrtý Kafka a Afterdark.
"Hele, pět nejlepších japonskejch knížek!"
Spolu s Murakamim jsem si koupila dalšího Cunnighama, Vzorové dny, a do těch se pustím zítra. Těším se, jestli to bude tak dobrý jako Domov na konci světa. Třetí do party je Betonová zahrada od McEwana. Na chesilské pláži se mi nelíbilo, ale za tohle dostal
cenu. Tak uvidíme.
Bože, jak jsem nesnášela slovo "uvidíme", když jsem byla dítě.

Nakreslila jsem čtyři různý zátiší, s jablkem, s pomerančem, s krabičkou, se skleničkou a s pikslou na těstoviny a s cukřenkou. Zejtra to ukážu panu učiteli. Copak mi na to asi řekne?

Obchoduju se stravenkama. Vždycky se někde zeptám, jesti je berou, ale mám pocit, že ja na mně hrozně poznat, že to s nima ještě neumím. Že jsem tady v tomhle světě nová. Dneska jsem jednu udala v Albertovi, včera tři v Mlsný koze.
Jenomže pivo s Lukášem je lepší než víno s paníma. S mlsnejma kozama, hehe.
Ba ne, všechno dobrý.
Lepší, jak by řekl Marek.

Na zkoušku přišel Kapitán. Vystřhl Easy tak, že kdybych stála, tak si zase sednu, protože mě kolena neudržej. Zdálo se mi to ještě lepší než před lety. Tak uvidíme, jak to vyjde Na Prádle, vždyť jsme to tři roky nezpívali.

Sobotní Vagon byl nacpanej od uličky až po okýnko.
Klimatizace spolehlivě nefungovala.
Juro byl milej, vysokej a usměvavej jako vždycky. Před koncertem si dal čtyři desítky, ale na hlubokejch tónech to vůbec nebylo poznat. Hrozně ráda jsem ho viděla ještě před začátkem, před začátkem jsem ho viděla ráda hrozně. Protože pak už bychom se nepotkali.
Živé kvety jsou koncentrovaná živá síla.
Proud čistý vody, kterej strhne a nepustí.
Energie do zásoby na několik dní.
Naštvaný ústa, který toho spoustu řeknou za vás, a vůbec to neni hloupý nebo trapný.
Nadšení, že to, co dělají, baví je i lidi kolem.
Živé kvety jsou infekční radost.

Ten koncert byl naprosto skvělej skvělej skvělej skvělej.
Dvouhodinová smršť jménem Piussi a spol., večírek česko-slovenskýho přátelství se naplnil do puntíku. Bratislavané s tričkama Stoka byli rozpoznatelní hned.
Nevim, kdy naposled jsem si přála, aby ti na podiu nepřestávali hrát.
Vůbec nevadilo, že prvních devět písniček bylo úplně novejch, ačkoliv nedávno vydali desku Bez konca. Všechno to pořád zní tak pojejich a přitom blízce, sálá z toho síla, naštvání, energie a zároveň křehkost a láska.

Dám ti všetky barvy světa
celý tento svet
ked z nich neurobíš šeď
Zpívá Lucia a všichni jí to věří.

Doháje, já jsem zase nadšená.

Trošku by mi to mohl zkazit Původní Bureš – dostihy v přímem přenosu. Marek nám na zkoušce vždycky říká, ať zpíváme pěkně pomalu, na koncertě že se totiž vždycky všechno zrychlí. Napětí, lidi, nervozita a tak. Má pravdu. Bureš je krásným příkladem, na konci každý písničky to valili asi třikrát rychlejc než na začátku. Nesedí mi ani jejich poetika a humor diplomovaných specialistů, když ne gymnazistů. A navíc z nich celý ty roky nic nesálá. Žádná živá, ani mrtvá síla. Ale nezkazil mi nic.

jsem dnes dostala poprvé v životě. Velkou kupu stravenek za únor i za březen. nejvíc ze všech. Vůbec nevím, jak s tím naložím, ale jsem nadšená. Stravenky jsem si vždycky přála. Je to historickej okamžik.

Před chvílí odsud odešli Návštěvníci. Večírek na počet Neznova odjezdu za studijním záměrem do floutkovského Leedsu se nesl ve znamení dynamiky. O půlnoci jsme šli s Vorvaněm k pumpě pro další vína, abychom si mohli dál pouštět Živé kvety a Vertigo a další vypravěče a cítit beze slov i s nimi, že rozchod/rozvod/nevěra neni to nejlepší, co se člověku může stát. Jéžo, Vlaštovko, Nezno, Vorví, Jáso, díky, že jste přišli, diíky za ten večer, i když se rozbila sklenička po babičce, i když si z toho asi nikdo nebude moc pamatovat, byl to skvělej večírek, byl to memento večírek.

Zítra ve Vagonu poběží večer česko-slovenského přátelství, plný bratislavský hrad = Źivé kvety zazpívají Praze o tom, jaký to je, když se věří. Hrozně se těším. Těším se, že uvidím Juru a Davida a ostatní, že se na chvíli zase ponořím do světa prapodivnejch a polouvěřitelnejch pravd bratislavských podivínů-nadšenců-pravdařů-sympaťáků-muzikantů, kterejm to čím dál víc všechno žeru.

V úterý připlula Archa a s ní trio Klusák Stuchlý Veselý. Report o tom, co se loňský rok přihodilo v muzice. Archa plná, z toho jsem měla radost, průměrná cena vstupenky 49,05 Kč. Není to moc, ale kdo by v době mp3 za pár kaček platil víc? Asi jen my s Adamem a pár dalších nadšenců. S Adámkem to bylo milý setkání, jako vždy. Virtuálně jsme si odškrtávali ze žlutého It´s Up to You programu jako v Karlovejch Varech na festivalu a místy se nám to líbilo dost, poměrně. Adam byl z nás dvou ten advanced, znal víc kusů. Mě zase překvapilo, že se mi líbilo sekání bičem a skákání ve střepech od Pan Sonic a Dälek z nabídky pana Stuchlého. To je ten rytmus srdce, vysvětlovala mi Kristýna o přestávce, a měla asi pravdu. I proto se mi asi líbí třeba kusy Rage Agains the Machine. Je to rytmus srdce, obalenej do dalších těstíček a posunutej o kus dál do pekla. Robert Wyatt – Just As You Are mě zaujala rozporem mezi love melodií a nelove napjatou harmonií, doprovodem. Letošní lehoučký leitmotiv – historicismus. Někdy (většinou) ano, někdy ne. Byl to zajímavej večer, to určitě jo. Jen ale vlastně nevím, proč jsme slyšeli zrovna ty písničky, který jsme slyšeli. Subjektivita podložená hledáním (což se ale velmi cení – motto: vzniká tolik hudby, že ji dnes nikdo komplet nestačí sledovat, je určitě pravdivý), firemníma deskama, nebo dlouhodovým zájmem? Cokoliv z toho je v týhle věci dobrý, jen by to příště chtělo nějak víc, lépě, jasněji uvést. Z jaký pozice se na tu hudbu dívám?

Na Karláku onkoložka mamince řekla: abychom s tím pohli, zkusíme ten novej lék. Máma bude členkou skupiny, která dostává novou biologicku léčbu, ještě neoznačenou, ve studijním stádiu. Mám pocit, že není co ztratit, půjdeme tedy do toho. Prý to má na Karláku zatím docela dobrý výsledky. Už jsem slyšela i odjinud, že bychom byli blbí, kdybychom to nezkusili. Tak zkusíme a uvidíme. A budeme doufat. Jak jinak?

Z kreslení ve čtvrtek malá šestka, stále si držím pěknou pozici na chvostu. Ale pořád mě to baví. Oko z minulýho tejdne se mi hrozně moc nepovedlo, zkusim ho znova. Nový úkol: jednoduchý linkou vedený zátiší. Tak zkusím a uvidím.

That´s like anything else.

Ptáci všem vesele zpívaj,
i když je ještě pořád úředně zima.

nebo připlouvá?
Najednou mám tak hrozný práce. Nakupilo se to a bude se kupit dál.
My plul dál a dál
v zelený há-áj.

Archa vastně stojí na místě. Otevře své podpalubí a my-zvířátka do ní naskákáme hop-hop.
Usadíme se a ve dvojicích trojicích budeme poslouchat lva Klusáka a jeho zvířecí družičky
asi se nám to bude líbit
možná budeme i trochu valit oči a říkat si, kam ta muzika spěje?

Každopádně se těším.
Za lístek jsme dali stovku, neni to málo?
neni, neboj, jeden pán dal jenom dvacku, říkala Kristýna v pokladně.

Oscar Mistrovi a Markétce je super!
Ceny by se měly dávat za srdce, radost a atmosféru.